Jdi na obsah Jdi na menu
 


Text 1. přednášky - 2. část

15. 2. 2011

Jako zajímavost mohu uvést, že v roce 1612 ve Vrbně měl přenocovat král Matyáš, a o rok později Hynek mladší zřídil v městě protestantskou modlitebnu i s hřbitovem. Obě tyto stavby ležely ale mimo město.

Vláda Vrbnů však nemá mít dlouhého trvání. Přichází 1618 spolu se stavovským povstáním a 2. pražskou defenestrací. O dvě léta později se odehraje bitva na Bílé hoře, která znamená katastrofu pro český lid stejně jako katastrofu pro celou Evropu. Druhou pražskou defenestrací vypukla Třicetiletá válka.

     Roku 1620 v bitvě na Bílé hoře stály české stavy proti císaři, kterým byl tenkrát Ferdinand II. Štýrský z rodu Habsburků. České stavovské povstání bylo poraženo, což mělo za následek rekatolizaci v Českých zemích a v Dolních a Horních Rakousech. Následovala Třicetiletá válka, poprava sedmadvaceti panů na Staroměstském náměstí v Praze atd. ...

      Hynek z Vrbna a jeho bratr Jan byli přívrženci českých stavu. Jana i Hynka odsoudili k trestu smrti v Opavě spolu s dalšími slezskými šlechtici. Hynek byl odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti. Zachránila jej skutečnost, že se zrovna nacházel pracovně v Uhrách. Jeho bratr Jan ovšem takové štěstí neměl. Jan byl popraven v Opavě spolu s jedenácti dalšími slezskými šlechtici za odboj proti císaři a katolické církvi. Hynek se zpět již nikdy nevrátil a zemřel v cizině.

     V roce 1621 bylo Bruntálským zabaveno Bruntálské panství spolu s Krnovem. Novými majiteli Bruntálska se za směšných 200.000. zlatých stává Řád německých rytířů. Jen pro srovnání vrbenský kostel Sv. Michala stál 100.000. zlatých.     Proč a jak získali němečtí rytířské bruntálské panství není jasné. Někteří tvrdí, že císař měl u rytířů dluh a panství dostali jako splátku dluhu. Toto se říkalo ještě před několika lety na zámku v Bruntále. Další verze hovoří, že se jednalo o prostou pomstu a tak císař prodal panství rytířům za tak směšnou cenu.

     Abych nezapomněl na městskou část Mnichov, tak o Mnichovu je zmínka již z roku 1350 v souvislosti s hlízovým morem. Pojem hlízový mor jsem ale nikde nenašel a myslím si, že se jedná o mor dýmějový. V roce 1554 opět řádil v Mnichově mor a všechny zasažené domy byly spáleny. O šestnáct let později byl postaven hamr v Mnichově na příkaz biskupa. Okolo hamru začaly vznikat příbytky. Za oficiální rok založení Mnichova se považuje rok 1576, proto se zakládající listině někde ztratila. V roce 1622 byl Mnichov drancován Dány, kteří odtáhli až po roce, když dorazilo Valdštejnovo vojsko. V roce 1716 byla v Mnichově zbořena dřevěná kaple a nahrazena novogotickým kostelem.

     Jak je známo, tak v 17. století se objevuje ve zdejším kraji nová hrozba, a to sice Švédové. Švédská vojska několikrát vpálila a vyplenila město. Poprvé to bylo 29. července roku 1642, kdy zde bojovali Švédové proti císařským vojákům.

     O jednadvacet let později, tedy roku 1663 nastal další problém, a to sice s Turky. Jednalo se o záplavu padělatelů peněz z Turecka. Problém padělání byl velice choulostivou věcí ještě za První republiky. Každý výskyt padělků nebyl problémem, který řešilo jen státní četnictvo. Tyto trestné činy se snažila vláda vždy ututlat, protože hrozilo, že měla ztratí důvěryhodnost.

     Před Třicetiletou válkou zdejší kraj vzkvétal a to hlavně v oblasti těžby. Po Třicetileté válce nastal ale úpadek, až těžba zcela zanikla. Těžba byla v roce 2009 námětem výstavy, pořádané Spolkem Přátelé Vrbenska, tak jestli by vás zajímala tato činnost, tak se můžete zkusit domluvit. Těžba zcela zanikla v polovině 18. století a zloto nahradil len. Zpracování lnu a tkalcovství u nás vydrželi i na konci 20. století a tkaničky se zde vyrábí dodnes.

     Nesmíme ale zapomenout na inkvizici. První obětí byla v roce 1669 Anežka Metznerová, která byla nařčena z čarodějnictví a upálena. Nebyla ale sama. Ve Vrbně byly upáleny celkem dvě ,,čarodějnice´´. Druhá nešťastnice byla upálena o 3 roky později. Nedalo odtud proslul zámek Velké Losiny čarodějnickými procesy a s ním je spjaté jméno pána z Edelstadtu.

     Dále bych zmínil jako zajímavost, že v roce 1725 bylo zakázáno kouření a prodej tabáku a o deset let později byly poprvé vysazeny brambory. Po dalších třech letech přišla další novinka, a to sečení za pomoci kosy.

     Dále musíme zmínit léta 1741 až 1745, kdy došlo ke Slezské válce. Tenkráte pro změnu Vrbno poškodili pruští vojáci. V roce 1750 byla zřízena pošta a o čtyři roky později bylo provedeno první sčítání lidu. Po dalších dvou letech Vrbno přišlo o výsadu, která umožňovala obyvatelům města bezplatně odebírat dříví z panských lesů. Dne 6.července 1766 ve městě přespal císař Josef II.

     Během Sedmileté války, která trvala od roku 1756 do roku 1763,  bylo opět Vrbno obsazeno nepřátelskými vojsky a celé Slezsko bylo okupováno Pruskými vojsky. Marie Terezie nechala také v Jeseníkách nahradit původní porost smrkem.

     V roce 1795 vzniká další osada s názvem Železná (Hammerdölfel, Buchbergstadt) , který platí od roku 1747.

     V roce 1837 byl zbourán starý farní kostel, který zde stál 200let. Poté byl položen základní kámen nového kostela.

V roce 1840 vznikají ve Vrbně první továrny. Byla založena huť a továrna na Zbraně. Vyráběly se zde pušky a pistole a odlévaly se zde koule do děl a mušket.

     Dále zmíním ještě rok 1918. Němci si nepřáli vznik Československé republiky, a musela na území Sudet zasahovat československá armáda.

     Na závěr ještě meziválečný vývoj. V roce 1931 město zasáhla vlna nezaměstnanosti. Ve volbách v roce 1935 získala Henleinova strana 66% hlasů, a tato strana začala pod heslem německého národního společenství „Heim ins Reich“ žádat o připojení Sudet k Velkoněmecké říši. V květnových volbách 1938 získala Henleinova strana ve městě více než 1000 hlasů, druhá soc. demokratické získala 33% hlasů a komunisté jen 80 hlasů. V kraji se začaly zakládat ozbrojené oddíly SA a Volksšturm, které jsou zásobovány zbraněmi z Německa. Terčem útoku bojůvek byli dělníci ŘOP, kteří budovali pohraniční opevnění. Toto opevnění se táhlo od Mnichova přes Jedlový vrch k Obřímu vrchu Karlovicím a Krnovu. Dne 23.září byla vyhlášena mobilizace armády ČSR a vojáci obsadili město a okolní pevnůstky. Mnichovskou dohodou z 29. - 30. září bylo české pohraničí (Sudety) postoupeno Německu. Československé vojsko se muselo stáhnout do vnitrozemí a české obyvatelstvo které nesouhlasilo s Mnichovskou dohodou muselo pohraničí opustit. Dne 7.října bylo Vrbno obsazeno německými vojsky. Německé obyvatelstvo nadšeně vítalo Adolfa Hitlera a Hermanna Göringa při jejich krátké zastávce ve Vrbně na cestě do Opavy. Podepsali se do zdejší kroniky, a prohlédli si místní pevnůstky. Zastavili se také v Karlově Studánce a Bruntále.

     Dne 17.července 1944 bylo město bombardováno, několik lehkých bomb shodila sovětská letadla do prostoru Bezručovy ulice, na které stál vojenský transport. Počátkem roku 1945 bylo město zaplněno uprchlíky prchajícími před frontou. Nutno ještě dodat, že ve městě a okolí bylo umístěno několik zajateckých táborů. Zajatci pracovali v místních továrnách.

     Po roce 1945 začínají osídlovat sudety Češi a Slováci. Na závěr zmíním rok 1960, kdy byli k Vrbnu připojeny obce Železná, Mnichov a Ludvíkov.

       Jako zdroj informací jsem používal převážně stránky pana Zdenka Hlávky, amatérského historika člena Spolku Přátelé Vrbenska.

                                Děkuji Vám za pozornost.

 


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář